Máme za sebou velmi horké a suché léto, které ukázalo, jak důležité v regulaci klimatických výkyvů jsou mokřady. Nejen ve volné krajině, ale své místo mají i ve městech. Český svaz ochránců přírody taková místa chrání a pečuje o ně. Jedno z nich leží přímo v centru Prahy.
Letošní léto lze považovat opravdu za extrémní. Dle údajů zveřejněných Českým hydrometeorologickým ústavem spadlo v Praze a Středních Čechách v červenci jen 34 % srážek oproti dlouhodobému průměru (za srpen ještě nejsou podrobné údaje k dispozici, ale i ten byl výrazně podprůměrný). Teploty naměřené během léta v pražském Klementinu byly v průměru nejvyšší za celou dobu, co meteorologická stanice v Klementinu funguje, tedy od roku 1775; oproti dlouhodobému průměru byly vyšší o 3,7 stupňů. Důsledek je známý. Rozpálené město, spálené trávníky (zejména ty intenzivně sečené), dřeviny leckde připomínající pokročilý podzim. Na mokřadech je ale situace úplně jiná.
Pojďme se podívat třeba na Triangl. Lokalita leží pouhých 6 kilometrů od centra Prahy, na dohled má rozsáhlé aglomerace Zahradního Města, Hostivaře a sídliště Skalka, po okraji vedou důležité dopravní tepny (železniční trať na České Budějovice, Jižní spojka). Jezírko, srdce celé lokality, má sice o něco méně vody, než obvykle touto dobou, ale stále nějakou má! A zbytek plochy, byť bez vody, si stále uchovává alespoň vlhkou půdu. Poletuje zde několik druhů vážek, vše kolem zelené. Doslova oáza.
Hodně se teď mluví a píše o adaptačních opatřeních a strategiích. Právě takováto místa jsou pro snesitelné žití ve městech v extrémně horkých časech klíčová a je třeba je všemožně chránit.
Konkrétně Triangl zachránili začátkem 90. let minulého století ochránci přírody před zavezením. Později prosadil Český svaz ochránců přírody jeho prohlášení významným krajinným prvkem a před patnácti lety završil snahy o jeho záchranu odkoupením klíčového pozemku s jezírkem. V současné době se věnuje především připomínkování plánovaných dopravních staveb, které by mohly lokalitu ohrozit.