Pražskou zvířecí záchranku v těchto dnech zaměstnávají především ježčí pacienti. Nejedná se však pouze o ty nedorostlé z takzvaného druhého vrhu. Mnoho ježčích pacientů má skutečně vážné problémy. A ačkoli se ne vždy podaří pacienta zachránit, setkávají se záchranáři i se šťastnými konci, které je přesvědčují o smysluplnosti jejich činnosti.
Následující tři příběhy ježků mají společné dvě zásadní věci. U každého nálezci vytočili číslo 774 155 155 a o každého se starala posádka Pražské zvířecí záchranky, která udělala maximum pro jejich záchranu.
Ježek vypadá jako opilý
Hned při pondělním ránu zavolala na dispečink zvířecí záchranky paní z Prahy 5. Její dotaz se týkal ježka, kterého nalezla na své zahradě. Na první pohled nebyl nijak zraněný, zaujala jí však skutečnost, že se podivně potácí a padá na bok. Vypadal prý trochu jako by noc strávil v některém hostinci. Na místo proto vyjel náš zásahový vůz. Ježek byl skutečně silně dezorientovaný. Ani jeho reakce nebyly standardní, protože se například nestočil do klubíčka, když ho někdo vzal do ruky. Odvezli jsme ho proto k veterinární lékařce, která po vyšetření určila diagnózu jako zápal plic. Ten ostatně pro ježky není ničím výjimečným. Tento ježek měl však štěstí, že se dočkal pomoci včas.
Leží a smutně kouká
Hned druhý den totiž jeden pán z Prahy 4, přivezl přímo do Domu ochránců přírody v Michli ježka, který pouze ležel a koukal. Dodal, že se ho snažil několik dní krmit, ale marně. Již při prvním pohledu bylo jasné, že je na tom malý bodlináč velmi zle. Na spodní straně těla měl totiž velké množství muších larev. Následoval proto rychlý odvoz k veterinární lékařce. Přes veškerou snahu se však ježka zachránit nepodařilo. Také u něj se následně ukázalo, že příčinou jeho problémů byl rozsáhlý zápal plic.
Malý zázrak veterinárního lékařství
Smutný příběh však následně vystřídal jeden se šťastným koncem. Ve čtvrtek volala paní z Prahy 6. Nalezla prý ježka, který je zcela v pořádku, nicméně má nedostatečnou váhu pro blížící se zimu. Ježečka nám proto přivezla do Domu ochránců přírody. Pohled do krabice, ve které malý bodlináč přicestoval, však nebyl vůbec hezký. Byl sice poměrně aktivní, z análního otvoru mu však koukal několik centimetrů dlouhý krvavý cancour. Nálezkyně nám sdělila, že před odjezdem tenhle problém určitě neměl. Naložili jsme ho proto bez váhání do zvířecí záchranky a odvezli k veterinární lékařce. Ta ihned přistoupila k operaci. Vyhřezlé střevo bylo třeba co nejrychleji vrátit na místo a doufat, že se ujme bez problémů. Ačkoli se ježek probral z narkózy bez větších problémů, šance na úplné uzdravení nebyly příliš vysoké a hrozilo, že kvůli zánětu střevo opět vyleze. Hrozila zde také infekce. Zázrak však nakonec přeci jen přišel. Pacient hned druhý den bez problémů přijímal potravu a po týdnu přibral téměř sto gramů.
Pražská zvířecí záchranka pomáhá volně žijícím živočichům v nouzi již čtvrtým rokem. Od jara 2010 však svou činnost provozuje zcela bez dotací a spoléhá se pouze na příspěvky drobných dárců. Svůj boj však záchranáři nevzdávají a dál hledají generálního sponzora, který by pomohl zvířecí záchrance v další existenci. Informace o možnosti pomoci dostanou zájemci na telefonu 774 155 155 případně na e-mailu .