Místo pro přírodu – léto 2025
Rádi bychom vykoupili další přírodně cenná Místa pro přírodu. Prosíme, pomůžete nám?
Milí přátelé přírody,
dovolujeme si Vás požádat o laskavou pomoc.
Především díky Vám, našim členům, dárcům a příznivcům, se nám od roku 2003 podařilo v našem programu Místo pro přírodu vykoupit už 210 hektarů cenných přírodních míst na 57 lokalitách po celé České republice. Ve spolupráci s místními pozemkovými spolky pečujeme o každou z nich s láskou k přírodě a její rozmanitosti.
Nyní máme možnost vykoupit dvě nové lokality a dvě, o které se již staráme, dále rozšířit. Pozoruhodná Místa pro přírodu by se tak rozšířila o další území o rozloze 4,2 hektarů. Bude nás to stát 990 000 Kč.
Prosíme, pomůžete nám? Předem Vám děkujeme.
O jaké lokality se jedná?
Líšná
Lokalita Líšná se nachází v horním Pootaví u města Rabí v Plzeňském kraji. Jedná se o přírodně velmi cenné louky a meze na vápencovém podkladu, místy se blížící charakteru skalní stepi, a to především díky bohatému výskytu řady druhů motýlů a rostlin, které potřebují k životu. Na Líšné se rozmnožuje kriticky ohrožený motýl soumračník bělopásný a daří se tu též devaterníku velkokvětému, jeho živné rostlině. Zaznamenána zde byla také velká populace modráska vikvicového, zřejmě nejbohatší v regionu, a jeho živné rostliny čičorky pestré, nebo modrásek nejmenší a jeho živná rostlina úročník bolhoj. Lokalitu obývají i další vzácné i běžné druhy, jako například modrásek hnědoskvrnný, ohniváček černokřídlý nebo perleťovec nejmenší. O část lokality pečuje ČSOP Jižní Čechy. Výkupem pozemku chce Český svaz ochránců přírody toto motýlí bohatství ochránit a dále o něj pečovat.
Sedmihorské mokřady
Sedmihorské mokřady se nacházejí v nivě toku Libuňky v obci Karlovice-Sedmihorky v Libereckém kraji. Jedná se o biologicky, ekologicky i krajinářsky mimořádně cenné území. V minulosti bylo však bohužel významně negativně ovlivněno melioracemi luk a regulací toku Libuňky. Místo si ale dodnes zachovalo velký potenciál znovu se stát plnohodnotnými mokřady, jakých bývalo v naší krajině dříve mnohem víc. A o to se dlouhodobě svou péčí snaží Pozemkový spolek Sedmihorské mokřady.
Sedmihorské mokřady jsou zejména zoologicky velmi významnou plochou, jednou z nejzachovalejších mokřadních lokalit na toku Libuňky a Žehrovky i v rámci celého regionu Českého ráje. Lze je rozdělit na tři části – východní, kde jsou dosud funkční meliorace a která je zemědělsky obhospodařovaná, centrální, kde se nachází rozlehlá silně podmáčená rákosina s prameništi, a západní, kde probíhá ochranářský management s cílem obnovy mozaikovité mokřadní krajiny.
Lokalita je domovem běžných i vzácných rostlin a živočichů. Zaznamenáno zde bylo přes 120 druhů ptáků. Více méně stálými obyvateli jsou čejky, volavky bílé i popelavé, labutě, kulík říční, chřástal vodní, moták pochop, ale i velké vzácnosti, jako je vodouš kropenatý, slavík modráček, bekasina otavní či jeřáb popelavý, kterému se tu poprvé v historii povedlo vyvést mládě. Spíše ojediněle zde můžeme zastihnout další zajímavé druhy, například cvrčilku slavíkovou, chřástala kropenatého, luňáka červeného či orla mořského. Z obojživelníků bylo na lokalitě pozorováno šest druhů žab (kuňka obecná, rosnička zelená, skokan zelený, skokan štíhlý, skokan hnědý, ropucha obecná), což je polovina všech druhů u nás se vyskytujících, a také čolek obecný. Z botanického hlediska revitalizace území významně pomáhá i potočnici lékařské, silně ohrožené bíle kvetoucí mokřadní rostlině, která v okolí nových tůní vyrašila v ohromném množství.
Revitalizace, spočívající ve zrušení meliorace, přerušení odvodňovacích kanálů a vybudování soustavy různě velkých tůní a trvale či periodicky zamokřených ploch, hrazená z Operačního fondu Životní prostředí a kofinancovaná Nadací Ivana Dejmala, proběhla v letech 2021-2022. Na podzim roku 2022 získala v soutěži Adapterra Awards, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství a která oceňuje projekty, jenž ochlazují naše města a pomáhají zadržovat vodu v krajině, ocenění veřejnosti, Cenu sympatie.
Po ukončení revitalizace probíhá v západní části intenzivní snaha o redukci rákosin a obnovu mokřadních luk, a to kombinací pastvy skotu, strojního a ručního kosení. Cílovým stavem je mozaika tůní, rákosin a luk. V současné době zde Český svaz ochránců přírody vlastní či spoluvlastní tři hektary pozemků a podíly na síti bývalých cest, křižujících celou lokalitu. Na řadu dosud nevykoupených pozemků má pozemkový spolek dohodu s vlastníky. Jelikož roztříštěná vlastnická struktura mnohdy znesnadňuje péči o tuto cennou lokalitu jako celek, snaží se Český svaz ochránců přírody další pozemky postupně vykupovat.
Smolenky
Bílé Karpaty patří k druhově nejbohatším územím u nás. Je tu však i mnoho míst, která nebyla desetiletí udržována a v hustém křoví biodiverzita zaniká. O Smolenky, ještě před několika lety naprosto zarostlé území jen s nepatrnými zbytky původních společenstev, pečuje od roku 2019 Pozemkový spolek Čertoryje, který se snaží obnovit jejich bývalou bohatost a krásu. Tam, kde je ještě šance, obnovuje původní květnaté louky. Tam, kde je již krajina zarostlá příliš, mění současný hustý porost na světlé „pastevní lesy“, které jsou taktéž druhově velmi bohaté a v naší krajině dnes téměř chybí.
Výsledky jsou již znát. Z rostlin se tu vyskytují například kosatec různobarvý, mochna bílá, orlíček obecný, okrotice dlouholistá, lilie cibulkonosná nebo locika vrbová, z živočichů pak krutihlav obecný, pěnice pokřovní, krkvavec menší, tmavoskvrnáč vřesový, modrásek tmavohnědý, modrásek štírovníkový nebo okáč třeslicový.
Vykupovaný pozemek má také velký potenciál rychlé obnovy. Byly na něm zaznamenány další pozoruhodné druhy rostlin, jako je mochna písečná, čičorka pestrá, ledenec přímořský, vítod větší, oman vrbolistý, krkvavec menší nebo motýl tmavoskvrnáč vřesový, kterým se, věříme, bude díky výkupu a následné revitalizaci na lokalitě dařit.
V Lyngu
Lužní les „V Lyngu“ s přirozenou druhovou skladbou dřevin, mladých a starých stromů i mrtvého dřeva, se nachází v nivě řeky Olzy (Olše) v obci Dětmarovice v Moravskoslezském kraji. Spolu s přilehlými loučkami, starým sadem a místy neregulovaným břehem řeky tvoří přírodně velmi cenné území, a patří tak k nejhodnotnějším luhům v oblasti. Je domovem řady běžných i vzácných druhů živočichů, zejména brouků a ptáků. Čtvrtinu tohoto pozoruhodného území vlastní Český svaz ochránců přírody, čímž ho chrání před zničením. O lokalitu, která je součástí ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší a evropsky významné lokality Niva Olše – Vernéřovice, dlouhodobě pečuje Pozemkový spolek Cieszynianka.
Entomologické průzkumy uskutečněné v tomto nádherném lužním lese v roce 2022 potvrdily výskyt 281 druhů brouků, z toho 42 druhů zapsaných na Červeném seznamu, z nichž některé obývají jen málo lokalit v České republice. Jsou mezi nimi druhy poetických či kuriózních jmen, jako větevníček, huňatoštítník, hubokaz, topolníček, pýchavkovník, lesklec, houbožrout, vějířník, lejnomil, kůrař nebo spuchřelík. Ale také brouci jmen známějších – střevlíci, drabčíci, potemníci či mandelinky. K nejzajímavějším objevům patří dřevomil s vědeckým jménem Clypeorhagus clypeatus (česká jména většina těchto druhů nemá). Jde o teprve třetí registrovaný nález tohoto v České republice kriticky ohroženého druhu. Vzácný je také hrotař Mordellaria aurofasciata (první známý nález v Moravskoslezském kraji), topolníček Dorytomus reussi, za zmínku stojí také lesák rumělkový, nápadný zářivě červený brouk, který patří k druhům celoevropsky chráněným.
Z ptáků lužní les obývá mimo jiné morčák velký, orel mořský, datel černý či sluka lesní. Je také domovem řady obojživelníků, například kuňky žlutobřiché, která je v České republice v současnosti rozšířena jen ve třech vzájemně zřejmě izolovaných oblastech a je u nás kriticky ohroženým druhem.
Z botanického hlediska jde na části lokality o hájovou květenu s plicníkem tmavým, kostivalem hlíznatým, kakostem hnědočerveným, hluchavkou skvrnitou či podbílkem šupinatým, na jiných místech jsou porosty česneku medvědího. Z vzácnějších druhů zde lze nalézt krtičník hlíznatý, měsíčnici vytrvalou či sněženku podsněžník. Významná je také přítomnost několika starých stromů „čistého“ topolu černého.
Lužní porosty jsou ponechávány více méně v bezzásahovém režimu spolu s drobnými opatřeními ke zvyšování hnízdních možností ptactva, například instalací ptačích budek, umělých hnízdních nor a podobně. Čtvrtinu tohoto pozoruhodného území (15 ha) již Český svaz ochránců přírody vlastní, čímž ho chrání před zničením. Dalším výkupem chceme rozšířit plochu, na níž zajišťujeme tomuto broučímu ráji plnou ochranu.
Prostřednictvím výše uvedených zelených tlačítek se dostanete na zabezpečený darovací portál naší sbírky Místo pro přírodu. Finanční dary jsou zasílány na účet č. 9999922/0800. Veřejná sbírka je povolena rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č.j. S-MHMP/1554784/2015 a je jím také přísně kontrolována.
Společně s Vámi chráníme již více než 20 let Místo pro přírodu. Každý vykoupený metr půdy znamená více místa pro život divokých rostlin a zvířat. Jakákoli částka od Vás bude plně využita k jejich ochraně a péči o ně.
Pokud budete mít cokoli na srdci, neváhejte se na nás kdykoli obrátit.
Předem Vám velice děkujeme.
S pozdravem a přáním pohodových letních dnů
Petr Stýblo
Ředitel Kanceláře ÚVR ČSOP
e-mail:
tel.: 602 395 473
Tereza Vadasová
Veřejné sbírky Místo pro přírodu a Zvíře v nouzi
e-mail:
tel.: 222 516 115
Kampaň Místo pro přírodu je veřejná sbírka, jejíž cílem je záchrana cenných míst naší přírody před zničením či zánikem prostřednictvím výkupů pozemků. Finanční dary jsou zasílány na účet veřejné sbírky Místo pro přírodu, č.ú. 9999922/0800. Sbírka je povolena rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy č.j. S-MHMP/1554784/2015.
Ještě nejste členem ČSOP? Přidejte se k nám ještě dnes! Přihláška ke členství v ČSOP