Český svaz ochránců přírody (ČSOP) právě před rokem rozjížděl kampaň na záchranu lokality Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Na výkup téměř 8 ha zdejších, převážně mokřadních ploch potřeboval shromáždit 3,5 milionu Kč. Díky stovkám dárců se to povedlo. ČSOP pozemky koupil a během roku na nich provedl rozsáhlé biologické průzkumy. Ty potvrdily, že jde o přírodovědně velmi významnou lokalitu. Díky velké podpoře dárců v nejbližší době ČSOP vykoupí i sousedící cenné pozemky.
Na Skřivánku bylo během roku 2024 nalezeno téměř 100 druhů rostlin a živočichů chráněných či obsažených v Červených seznamech ohrožených druhů. To je neobvykle vysoký počet svědčící o biologickém významu této lokality. Většinou jde o druhy vyskytující se v mokřadních rašelinných biotopech vyšších nadmořských výšek.
Příklady: Mezi 10 nalezenými druhy mravenců je zde například populace chráněného mravence rašelinného Formica picea, který je ohrožen právě likvidací nelesních rašelinišť. Z 205 druhů nalezených hub lze zmínit vzácnou a ohroženou polničku bažinnou Agrocybe paludosa, která je opět úzce vázaná na nelesní mokřady. Bylo zde nalezeno 119 druhů lišejníků! Mnohé z nich jsou extrémně citlivé na znečištění ovzduší a tedy ohrožené v celé ČR. Lišejník Verrucaria aquatilis byl v ČR nalezen pouze na 17 lokalitách. Motýlů bylo na lokalitě nalezeno celkem 287, z toho denních motýlů 32. Mezi nimi zde byl objeven ohniváček černočárý Lycaena dispar , který je chráněný v celé Evropské unii a dalších 7 druhů motýlů z Červeného seznamu. Proběhl zde průzkum pavouků (nalezeno 80 druhů) a sekáčů (6) z nichž nejzajímavějším nálezem je určitě vzácný pavouk lovčík vodní Dolomedes fimbriatus. Takto by se dalo s výčtem pokračovat… 32 druhů mechorostů, 12 druhů netopýrů, 2 druhy plazů a 4 druhy obojživelníků; 145 druhů cévnatých rostlin, z nich 7 z Červeného seznamu. Zajímavý je rovněž výčet 62 druhů zde pozorovaných ptáků, mezi nimi třeba vzácného dravce motáka pilicha Circus cyaneus a samozřejmě sýce rousného Aegolius funereus, který byl ikonou kampaně na záchranu Skřivánku.
Průzkumy dalších druhů, například brouků, doposud nejsou vyhodnocené a další průzkumy budou následovat. Ale už v roce 2025 budou na jejich základě provedeny první managementové práce, jejichž cílem bude přírodní hodnoty lokality zachovat a případně i zdejší biodiverzitu posílit. Jak už jsme před rokem slíbili dárcům, v méně cenných plochách Na Skřivánku budou například vyhloubeny tůně pro obojživelníky. Vzhledem k štědrosti dárců sbírky Místo pro přírodu https://daruj.mistoproprirodu.cz/ jsou už na spadnutí výkupy sousedních lesních pozemků, které budou tvořit ochranné pásmo mokřadů a zároveň budou při správné péči domovem dalších vzácných organismů. Takto postupně vyroste největší soukromá přírodní rezervace na Vysočině a jedna z největších v síti rezervací v programu Místo pro přírodu. A díky této sbírce a tisícům jejích přispěvatelů se vykupují cenné kousky přírody i jinde. V nedávné době se například podařilo vykoupit podíl na dalších pozemcích Sedmihorských mokřadů http://www.mistoproprirodu.cz/zachranene-lokality/sedmihorske-mokrady/ a připravuje se i další rozšíření pralesa Ščúrnice, který zajisté je hlavním klenotem kampaně Místo pro přírodu http://www.mistoproprirodu.cz/zachranene-lokality/scurnica/.
Děkujeme:
Kraji Vysočina na mimořádnou pomoc při záchraně lokality Na Skřivánku.
Nadačnímu fondu Veolia za podporu biologických průzkumů této lokality v roce 2024.
Stovkám dárců, kteří podpořili záchranu Skřivánku darem na účet sbírky: 9999922/0800
Pozemkovému spolku Gallinago , bez kterého by záchrana Skřivánku nebyla možná.
Biologické průzkumy jsou nutným východiskem také pro následující realizaci terénních prací na lokalitě (budování tůní), které proběhnou v příštím roce v rámci projektu Naše mokřady v době klimatické změny . Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Kontakt: Petr Stýblo, 602 395 473, Jan Moravec, 777 063 340, ČSOP,
Fotografie ze zimního Skřivánku volně k použití, autor Jan Moravec: https://www.uschovna.cz/zasilka/QXW3HXC33U6L5MHS-2FY/