Před několika dny volal na linku pražské zvířecí záchranky pán z Holešovic. Že sotva dostal z bytu jednoho netopýra, už tam má dalšího, kolem oken mu jich krouží dalších několik desítek a co že s tím má dělat. Podobných telefonátů mají pracovníci Českého svazu ochránců přírody každoročně koncem léta několik denně. Netopýři vlítlí do bytů či někde na zemi ležící. Vše to má společný jmenovatel – touto dobou se rozlétají letošní mláďata a vinou své nezkušenosti se chovají nezvykle či snadno dojdou k úrazu.
Začátkem podzimu si netopýři hledají přechodné úkryty před zazimováním. Často se stává, že letošní mláďata zalétnou do lidského obydlí. Chybí jim totiž zkušenosti a dostatečná orientace. Každý netopýr, který vlítne do místnosti, ocitá se tam omylem, je vyděšený a silně stresovaný. Potřebuje obvykle několik minut na to, aby se v prostoru zorientoval a vyletěl zase ven. Nejjednodušší způsob, jak se nezvaného návštěvníka zbavit, je otevření okna dokořán a zhasnutí světel. Netopýr většinou odlétne sám. Chvíli mu to může trvat, ale vyhánění hadrem či koštětem ho vyděsí, a netopýr pak v panice může zalétnout do míst, odkud se jen těžko dostane. A je-li zalétávání opakované, jako v onom případu z Holešovic (zjistili jsme, že v sousedním, toho času opuštěném domě se usídlila netopýří kolonie), stačí do okna zavěsit nějakou záclonu či obdobnou překážku. „Problém“ nikdy netrvá déle než několik dní.
Právoplatným obyvatelům bytu žádné nebezpečí nehrozí, „zamotávání se do vlasů“ či dokonce „sání krve“ jsou jen legendy, které nemají s našimi netopýry vůbec nic společného. V případě, že netopýr ani po delší době neodlétne (a nebo se ho obyvatel bojí), můžete se v Praze obrátit na zvířecí záchranku (774 155 155) či na SOS Netopýří linku (731 523 599), v jiných místech pak na některou ze záchranných stanic pro handicapované živočichy, jejichž kontakty naleznete na www.zvirevnouzi.cz.
Mláďata také snadněji dojdou k úrazu. Pro netopýra ležícího na chodníku vyjížděla zvířecí záchranka naposled minulý týden. Ukázalo se, že má zlomené křídlo. Lze předpokládat, že buď do něj narazilo nějaké vozidlo, a nebo se v rychlém letu honěn nějakým predátorem nestihl vyhnout překážce. Časté jsou též případy netopýrů poraněných kočkou. I v těchto případech hraje velkou roli nezkušenost mláďat, a proto jich je v tomto období více než ve zbývajících měsících. Naleznete–li netopýra na zemi a je zjevné, že nemůže odlétnout, vždy volejte odborníky na výše uvedených kontaktech, kteří se postarají o jejich záchranu. Netopýři jsou nejen zákonem chránění, ale především užiteční a (odvážíme se tvrdit) i krásní, takže si naši pomoc rozhodně zaslouží!
Národní síť záchranných stanic pro volně žijící živočichy pokrývá celé území České republiky, a může tak pomoci každému handicapovanému volně žijícímu zvířeti. Koordinátorem Národní sítě je Český svaz ochránců přírody. Některým záchranným stanicím však v současné době přímo hrozí bankrot, protože v důsledku krize přišly o řadu sponzorů, tenčí se i příspěvky státu, krajů a obcí. Kdo bude dělat jejich práci, pokud skutečně skončí, není jasné. Proto žádáme o pomoc veřejnost. Český svaz ochránců přírody ve spolupráci s Českou spořitelnou vyhlásil veřejnou sbírku Zvíře v nouzi. Chcete-li podpořit záchranu zraněných a jinak postižených volně žijících živočichů v Praze, pošlete, prosíme, svůj dar na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi č. 33 55 33 22 / 0800. Podrobnosti o sbírce naleznete na www.zvirevnouzi.cz.
Více informací:
www.zvirevnouzi.cz, www.nyctalus.cz
Projekt záchrany netopýrů v Praze je podpořen Hlavním městem Praha. Pražskou záchranku pro divoká zvířata podporuje Nadace České spořitelny, generální partner Národní sítě záchranných stanic.