Nahlédňeme pod pokličku starým odrůdám: do třech sadů a stromořadí, které se letos staly součástí široké rodiny genofondových ploch. Budou nám i další generaci otevřenou učebnicí vzácných starých a krajových odrůd. Tam, kde již bylo původní ovocné stromoví, došlo k vhodnému doplnění novou výsadbou. Každý sad má však svá specifika, pojďme si o nich říci více. Konkrétní plochu si pak můžete nalistovat a prohlédnout v záložce: https://www.stareodrudy.cz/genofondove-plochy/
Sad paní Jelínkové ve Švihově
Genofondová plocha o celkové rozloze cca 0,7 ha, tvoří enklávu zatravněných pozemků ohraničených intenzivně obhospodařovanou ornou půdou a intenzivně spásanými ovčími pastvinami.
Původní výsadby třešní a višní pocházejí z let 1945-1947. Tyto stromy byly poškozeny zcela nevhodnými zásahy (odřezávání kosterních větví) a absencí potřebného udržovacího řezu (včasná redukce obvodu koruny). Většina těchto stromů je ponechána na dožití a na podporu živočichů vázaných na doupné stromy. Jen ojedinělé stromy jsou stále vitální a vhodné k dalšímu pěstování.
Genofondová plocha je určena k záchraně odrůd již přítomných na stanovišti. Ty jsou postupně přemnožovány a znovu zapěstovány na ploše sadu. Dále jsou zde umísťovány mapové nálezy odborného programu a položky genotypů třešní a višní získaných z jiných zdrojů. Celkem genofondová plocha obsahuje 69 pozic. Pro potřeby třešní a višní má vcelku optimální podmínky pouze jižní část, přibližně ¼ rozlohy je dosti výsušná.
V rámci správy genofondové plochy zajišťuje Asociace Brontosaura údržbu bylinného patra, výchovné a udržovací řezy stromů, výsadby nových stromů a následnou rozvojovou péči.
Všechna opatření jsou vedena s ohledem na přítomné nebo předpokládané druhy zemědělské krajiny a s ohledem na okolní kontext krajiny. V genofondové ploše jsou pravidelně pořádány semináře k řezu ovocných stromů, k péči během vegetace, k podzimní výsadbě a zabezpečení proti zvěři. V rámci práce s místní komunitou je v podzimním období pořádána přednáška k problematice záchrany starých odrůd v nedalekých Klatovech.
Zákopsko
Genofondová plocha Zákopsko je železničním stromořadím nedaleko Kunčic nad Labem. Její koncept je založen na připomínce tradice drobných samozásobitelských ploch podél železnice, které byly určeny pro železniční zaměstnance. Cílem mimo záchrany odrůd je také rekonstrukce zemědělské krajinné struktury, která cca 100 let spoluvytvářela typický ráz zemědělské krajiny střední Evropy.
V úzkém pruhu podél železniční tratě 040 od strážního domku do vzdálenosti cca 250 m byla provedena výsadba tradičního železničního ovocného stromořadí se zaměřením na regionální genofond Podkrkonoší. Postupně jsou zde soustřeďovány odrůdy, které zde byly tradičně pěstovány nebo dokonce v této oblasti vznikly. Z ovocných druhů jsou zde přítomny jabloně, hrušně, třešně, višně, slivoně a ořešák. Většina stromů pochází z výsadby v letech 2021-2024. Jen ojediněle jsou přítomny starší stromy cca do 40 let stáří.
Celkem genofondová plocha obsahuje 37 pozic. Podmínky jsou vhodné k pěstování odrůd vhodných do středních a vyšších poloh. Půda je hlinitá dosti hluboká a zřejmě i s vyšší hladinou spodní vody. Bylinné patro je udržováno extenzivním kosením, které je prováděno postupně, s ohledem na volně žijící živočichy. Genofondová plocha je doplněna ojedinělými jedinci neovocných dřevin.
Kutná hora – Pod tratí
Genofondová plocha Kutná hora – Pod tratí je nepravidelným sadem u regionální trati na okraji Kutné hory. Vznikla a je udržována místním okrašlovacím a pozemkovým spolkem Denemark za široké podpory místních dobrovolníků. Postupně byla zakládána v letech 2015 – 2024 přeměnou zanedbané, ruderalizované plochy se skládkou stavebních hmot. Obsahuje pouze ojedinělé starší ovocné stromy, prakticky všechny stromy byly nově vysazeny.
Je zde k dispozici celkem 103 pozic. Poloha je vhodná k pěstování teplomilných druhů a odrůd. Vzhledem k poloze blízko železnice a zároveň v zastavěné části krajiny je pravděpodobný větší antropogenní vliv na půdní prostředí.
Genofondová plocha navazuje na další činnosti spolku Denenmark zejména na mapovaní ovocných odrůd na Kutnohorsku. Specialitou spolku je zaměření na statky šlechtického rodu Chotkových. V samotné ploše jsou zapěstovány zejména slivoně a jabloně. V menší míře jsou zde umístěny odrůdy třešní. Doplňkově – v jednotlivých kusech – jsou zde přítomny hrušně, moruše a ořešák. Dvě pozice jsou obsazeny neovocnými dřevinami určenými na podporu biodiverzity.
Plocha je pravidelně sečena a jsou prováděna opatření na eradikci nepůvodních invazních druhů. Členové spolku též provádějí pravidelný řez stromů. Mimo záchrany starých odrůd tato plocha uchovává ukázku liniové užitkové zeleně, která se běžně vyskytovala podél železničních tratí.
Publikace genofondových ploch byly realizovány s podporou Ministerstva zemědělství.