Bujaré veselí, dobré jídlo a pití, zábava, tisíce barev a efektů, oproti tomu zraněná, stresovaná a mrtvá zvířata – to je každoroční skóre silvestrovských oslav. Lidi to, až na výjimky, nezajímá. Chtějí se bavit. Co nejintenzivnější rachot, výbuchy a blesky jsou přece tou nejlepší zábavou. Že kvůli ní trpí divoká, hospodářská i ta doma chovaná zvířata je (nejen) pro tuto noc jaksi vedlejší?
„Rachejtle a ohňostroje k Silvestru neodmyslitelně patří. Je to tradice. Nemám rád pejskaře, mohou dát psům nějaké prášky, není to moje starost,“ zní často při obhajobě této kruté zábavy. Obstojí však argumenty obhájců zábavní pyrotechniky proti úzkosti, stresu a zbytečně prolité krvi? Domácí zvířata jsou pouze částí těch, na které používání pyrotechniky tak krutě dopadá. Jsou tu i hospodářská zvířata a zvířata ve volné přírodě. Těm nikdo sedativa nepodá.
Při výbuších petard se divoká i domácí zvířata dávají na panický útěk či let. Ten, zejména v noční tmě, může dopadnout velmi tragicky. Při Novoročním ohňostroji 2013 dopadlo přímo mezi diváky několik zkrvavených labutí, které, vyděšené ohňostrojem, narazily do drátů trolejového vedení. Staly se tak jedním z mála přímých důkazů působení výbuchů na divoká zvířata. I letos má pražská záchranná stanice napilno. „Za uplynulý týden jsme přijali více než deset labutí. Pravděpodobnou příčinou nárazů do trolejí byla pyrotechnika, díky které ptáci v panice vyletovali z vody ven,“ smutně podotýká i letos pracovnice stanice. Většinou se však poraněná či mrtvá zvířata nenajdou či u nich nelze prokázat přímou souvislost s pořádaným ohňostrojem.
U zvířat domácích je důkazů o jejich utrpení v souvislosti s touto „zábavou“ spousty. Každý chovatel ví, jak těžce jeho svěřenci ohňostroje snášejí. Snížení užitkovosti či dokonce zvýšené množství potratů u hospodářských zvířat v souvislosti s ohňostroji bylo mnohokrát prokázáno. Přesto se chovatelé proti takovému týrání svých zvířat prakticky nemohou bránit!
Lidé jsou na tom podobně jako divoká zvířata – přímé důkazy o tom, jak moc jim pyrotechnika škodí, se těžko získávají. Tedy, pokud neskončí v nemocnici doufajíc v precizní práci tamních chirurgů…
O důsledcích používání zábavní pyrotechniky na člověka a jeho životní prostředí se raději mlčí. Přitom výbuchy ohňostrojů uvolňují do svého okolí velké množství těžkých kovů, perchlorátů, jedovatých plynů. Ne vždy jde o nízké koncentrace, ale kdo by je při „oslavách“ vůbec měřil?
V neposlední řadě je nutné vědět, že zábavní pyrotechnika se vyrábí v rozvojových zemích. Většinou tam, kde neexistují žádné bezpečnostní normy, kde se využívá otrocká práce. Pyrotechniku vyrábí v těchto zemích i děti.
Český svaz ochránců přírody rozhodně nechce, aby byly ohňostroje plošně zakázány. Je to věc každého z nás, zda si rachejtle koupí či nikoliv. Důležité je, aby každý kupující věděl, co všechno zakoupením a použitím rachejtle způsobí. Aby občané věděli, jaká neštěstí jejich radnice za jejich peníze v podobě tradiční novoroční „zábavy“ svému okolí přinesou. Jelikož se snad právem považujeme za vyspělou civilizovanou společnost, při dostatku informací bychom logicky měli dojít k tomu, že takovýto způsob zábavy nechceme.