Rozvoj obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce s ochranou přírody a krajinného rázu
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) podal Ministerstvu pro místní rozvoj připomínky ke třem klíčovým materiálům: k návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu, k Vyhodnocení vlivů návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu na životní prostředí a k návrhům jednotlivých územních opatření vymezených v návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu. Tyto strategické dokumenty vymezují tzv. akcelerační zóny, tedy oblastí pro zrychlenou výstavbu větrných a solárních elektráren v České republice. Podle stanoviska ČSOP by stávající vládní návrh mohl na některých lokalitách přinést nepřiměřená rizika pro volně žijící živočichy a krajinný ráz.
Připomínky ČSOP z hlediska ochrany krajinného rázu
První materiál nesouhlasí s vládním vyhodnocením, které vliv plánovaných větrných elektráren na krajinný ráz označuje jako pouze mírně negativní. Moderní turbíny o celkové výšce přes 180 metrů představují výrazné technické dominanty s pohyblivými rotory a bezpečnostním zábleskovým značením, jejichž zřetelná viditelnost dosahuje minimálně 10 kilometrů. Z tohoto důvodu ČSOP požaduje úplné vyřazení třinácti specifických lokalit. Tyto zóny se nacházejí v bezprostřední blízkosti chráněných krajinných oblastí, přírodních parků či národních kulturních památek, jejichž panorama a estetické hodnoty by byly umístěním staveb znehodnoceny.
Připomínky ČSOP z hlediska ochrany volně žijících ptáků a letounů
Druhý materiál upozorňuje na rizika spojená s neúplnými podklady o výskytu chráněných živočichů v navrhovaných oblastech. Použitá mapa citlivosti ptáků na větrné elektrárny vykazuje na přibližně polovině území České republiky minimální nebo žádné údaje a zcela opomíjí pohyb nehnízdících či migrujících jedinců. Pětikilometrové ochranné zóny kolem hnízdišť velkých dravců, jako je orel mořský nebo luňák červený, neodpovídají jejich reálnému akčnímu rádiu, které běžně dosahuje 10 až 15 kilometrů. U netopýrů navíc státu zcela chybí informace o jejich letových koridorech, protože standardní detekční technika mapuje aktivitu letounů pouze do výšky 40 metrů, zatímco zvířata prokazatelně migrují v prostoru vyšších stovek metrů přímo v dosahu rotorů.