Od začátku roku pomohla zvířecí záchranka, kterou v Praze provozuje Český svaz ochránců přírody, již 438 handicapovaným volně žijícím živočichům. Nejčastějšími pacienty byli ježci, holubi, kachny divoké, zajíci a rorýsi. Momentálně je však záchranka bez peněz!
Zvířecí záchranka funguje od loňského října. Zatímco loni na podzim byla nejčastějšími pacienty ježčí mláďata, nyní jsou to především mláďata poštolek a rorýsů. Druh zvířecích pacientů často kopíruje to, co se právě v přírodě děje, a to i v té pražské. Na jaře přijímali pražští záchranáři mnoho mláďat zajíců, srn, kosů a dalších zpěvných ptáků, nyní jsou to hlavně mláďata poštolek a rorýsů, neboť ta zrovna opouštějí hnízda a učí se létat.
Občas se do péče záchranářů z Českého svazu ochránců přírody dostanou i zvířata, která by v Praze nikdo nečekal. Zvířecí záchranka pomáhala už několika muflonům, divočákům a dokonce i jezevci. Výjimkou nejsou ani dospělí srnci, kteří zaběhnou do oploceného areálu či zahrady a nemohou najít cestu ven.
Pražským specifikem jsou kachny hnízdící na balkónech, terasách a střechách domů. Kachny se zde pravděpodobně cítí bezpečněji, než na zemi, kde je snadno může najít pes či jiný predátor, a tak pro své hnízdo často volí toto netypické prostředí. Problém však nastává, když se kachňátka vylíhnou, neboť kachna není schopná je dostat k vodě. Proto lidé často volají pražskou zvířecí záchranku, aby kachnu i s kachňátky odchytila a přemístila k vodě.
Nejčastějšími příčinami, proč se pražská volně žijící zvířata dostávají do péče záchranářů, jsou buď jejich zranění anebo u mláďat jejich vypadnutí z hnízda či zničení hnízda bouřkou nebo predátorem. Ze zranění jsou nejčastější nárazy do prosklených ploch, sražení autem či pokousání psem či kočkou. U mláďat je častou příčinou jejich příjmu také to, že lidé neznají chování zvířat a nevědí, kdy zvířata potřebují pomoc a kdy ne. Často pak odchytávají mláďata ptáků, která se pod dohledem rodičů učí létat či sbírají mláďata zajíců, u kterých je zcela normální, že osamoceně čekají na svou matku ukrytá v trávě i několik hodin.
Provoz pražské zvířecí záchranky je velmi nákladný. Od začátku července nedostává Český svaz ochránců přírody na tuto činnost žádné peníze. Pokud má Záchrana zvířat v Praze pokračovat, neobejde se bez pomoci veřejnosti. Chcete-li podpořit záchranu zraněných a jinak postižených volně žijících živočichů v Praze, pošlete, prosíme, svůj dar na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi č. 33 55 33 22/0800, var. symbol platby: 1111
Více informací:
www.zvirevnouzi.cz či www.praha.zachranazvirat.cz
nebo Český svaz ochránců přírody: Petr Stýblo, tel. 602 395 473 či Zuzana Pokorná, David Zítek 774 155 155
Záchranu zvířat v Praze podporuje Nadace České spořitelny, generální partner Národní sítě záchranných stanic.