Zvířata v nouzi
Našli jste poraněné zvíře nebo opuštěné mládě?
IHNED kontaktujte telefonicky nejbližší stanici pro handicapované živočichy, která se o něj postará.
Obecné zásady pomoci zraněným nebo jinak ohroženým volně žijícím živočichům naleznete na stránkách Zvíře v nouzi.
Ohrožení přírody a krajiny
Chystá se ve vašem okolí nějaká činnost, která ohrožuje přírodu a krajinu?
Podívejte se do databáze ČSOP, zda ve vašem okolí nepůsobí nějaká základní organizace, zabývající se správními řízeními. Pokud ano, kontaktujte ji a požádejte o pomoc. Pokud ne, rádi Vám pomůžeme založit novou základní organizaci ČSOP, která má dle § 70 zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny možnost účastnit se jako rovnoprávný účastník všech správních řízení, dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny. Kontaktujte nás na .
V mém okolí došlo k významnému poškození životního prostředí či přírody. Na koho se mohu obrátit?
Pokud ve Vašem okolí došlo k poškození přírody, (př. znečištění, k zásahům do terénu, k uložení odpadů…) je možné usuzovat, že došlo tak zároveň i porušení předpisů z tohoto oboru, je vhodné obrátit se na místně příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Kontakty je možné naleznout na webových stránkách ČIŽP www.cizp.cz.
Vlastníte přírodně cennou lokalitu a nemáte možnost o ni pečovat?
Kontaktujte nejbližší pozemkový spolek, případně základní organizaci ČSOP, zabývající se údržbou chráněných území, a požádejte je o spolupráci. Jestliže neuspějete, či ve vašem okolí žádná vhodná organizace není, kontaktujte Kancelář ÚVR ČSOP.
Zvířata jako nezvaní hosté našich obydlí
Máte obavy z roje včel či hnízda vos nebo sršňů?
Ulétlé roje včel nejlépe odstraní místní včelař (Český svaz včelařů, tel. 224 934 082). Lze také zavolat hasiče, ale ti většinou zasahují pouze jde-li o ohrožení životů na veřejném prostranství nebo ve veřejných budovách. Jinak si vlastníci a uživatelé nemovitostí musí poradit sami a objednat si odbornou firmu. Roj včel neznámého původu bude v každém případě zahuben.
U hnízda vos a sršní se nejdříve ujistěte, zda je jeho likvidace skutečně nutná. Jde o zahrádkářům velmi prospěšný hmyz, který zlikviduje spousty hmyzích škůdců. Navíc vosy ani sršni samy od sebe na člověka neútočí. Je rovněž dobré vědět, že kromě královny všichni ostatní v zimě zahynou a nové potomstvo se do původního hnízda nevrací.
Pokud je skutečně nutné hnízdo zlikvidovat, kontaktujte odbornou firmu. Sršně se také můžete pokusit vypudit pomocí přípravku, který se jmenuje METATHION. Dá se sehnat v drogeriích nebo v lékárnách, pokud jej nemají, mohou nabídnout něco obdobného. Přípravkem se potře něco v blízkosti hnízda a sršni sami místo opustí.
Usídlili se vám v domě čmeláci?
Pokud vám čmeláci dělají problémy, pak je lze přestěhovat. Je však nutné zdůraznit, že k manipulaci se zvláště chráněným druhem, kterým čmelák je, je nutné mít výjimku ze zákona. Stěhování tedy musí provést odborník. Přestěhovat čmeláčí hnízdo má smysl pokud se v něm dosud nevylíhly mladé matky, to je asi do poloviny července. Hnízdo stejně zanikne na podzim, stěhování má smysl pouze pokud tento zásah nepoškodí vývoj mladých matek. Aby se nevraceli, musí se přestěhovat dostatečně daleko, 1–2 km od místa „původního bydliště“ a je třeba mít pro ně připraven nový útulek.
Téměř vše o čmelácích včetně popisu stěhování čmeláčího hnízda a dalších často kladených dotazů naleznete na stránkách ZO ČSOP Bombus.
Překáží vám na pozemku mraveniště lesních mravenců?
Především je třeba vědět, že mravenci jsou chráněni zákonem. Ja také dobré si uvědomit, čím jsou mravenci užiteční. Jsou neocenitelnými a nejlevnějšími pomocníky v boji proti různým škůdcům a obecně čistí a ozdravují prostředí, ve kterém žijí.
Ke stěhování mravenišť dochází pouze v odůvodněných případech a musí je provádět odborník vlastnící platnou výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny 114/92 Sb. Transfer pak probíhá počátkem jara, kdy je nejmenší riziko škod v mraveništi a předpoklad, že se mraveniště dobře zregeneruje. Úspěšné přestěhování mraveniště je však věc značně složitá. Mraveniště může sahat i 1,5 m hluboko a zabírat celkový objem několik metrů krychlových. K přemístění je nutné vyhledat vhodné náhradní stanoviště bez konkurenčních druhů a získat souhlas dotčených vlastníků.
Je-li skutečně nezbytné se mraveniště zbavit, obraťte se na příslušný orgán ochrany přírody – odbor životního prostředí obecního úřadu nebo Agenturu ochrany přírody, popř. požádejte správu CHKO/NP s žádostí o kontakt na odborníka z blízkého okolí, který má s transferem mravenišť zkušenosti. Radu vám poskytne rovněž Český svaz ochránců přírody.
Pokud se jedná o mravence, kteří Vaší zahradou jen cestují, pravděpodobně tomu nijak nezamezíte (maximálně můžete zamezit přístupu ke zdroji potravy, který mravenci na vašem pozemku mohou vyhledávat – např. kompost).
Jak se účinně, ale šetrně zbavit myší, krys a potkanů v domě? Na co dát pozor, co všechno může hrozit?
Univerzální rada je zamezit těmto hlodavcům do domu přístup. Jenže to v mnoha objektech samozřejmě není možné. Pokud jde o ojedinělé případy, lze zakoupit a nalíčit sklapovací pasti. Nejlepšími pomocníky v boji s nepříjemnými hlodavci jsou kočky, ale také některá plemena psů.
Důrazně nedoporučujeme bojovat s hlodavci pomocí otrávených návnad. Je to kruté, nebezpečné a navíc trestné. Nebezpečí může hrozit nejen vašemu okolí, ale i vám. Otrávit se mohou nejen hlodavci, ale i jiní živočichové, včetně těch, kteří se hlodavci živí. Nebezpečí otrávení hrozí ale i lidem, zvláště pak dětem. V případě masivní invaze hlodavců doporučujeme objednat si služby odborné deratizační firmy.
Existují nějaké způsoby, jak přimět holuby, aby opustili balkón mého bytu v panelovém nebo činžovním domě?
Ideálním způsobem je celý balkon zasklít. Nejen, že vyženete holuby, ale navíc výrazně zlepšíte tepelný komfort ve vašem bytě, čímž snížíte náklady na topení. Rovněž lze celý balkon holubům znepřístupnit zakrytím sítí, ale to váš byt připraví o velké množství světla. Pokud nemůžete tyto radu aplikovat, nezbývá vám, než se pustit do nekonečného a nervově náročného boje.
Holubi jsou původně obyvatelé skal a naše paneláky jim skály nahrazují. Navíc jim města, na rozdíl od přírody poskytují přebytek potravy a minimum nebezpečí. (Podobně je tomu tak u poštolek, rorýsů, kun či některých druhů netopýrů.) Proto máme holubů ve městech mnoho a oni na našich domech využívají k úkrytu či hnízdění téměř každou rovnou plochu. Pokud se s nimi na balkonech nechceme smířit, musíme se snažit je plašit a plašit. Ve způsobech se fantazii meze nekladou, ale platí, že dříve či později si holubi na „strašáka“ zvyknou a je třeba ho vyměnit za jiného.
Dobře se osvědčily např. fáborky ze staniolu nebo na vlasci rozvěšená CDčka. Vůbec nemá smysl pokoušet se o plašení ptáků nalepovacími siluetami dravců. Nefungují.
Ptáci nám narážejí do oken. Jak tomu zabránit?
Na skleněných plochách domů, zahradních staveb ale i telefonních budek či autobusových čekáren se zabíjejí tisíce ptáků ročně. Je to proto, že se jim plocha buď zrcadlí – pták vidí odraz prostředí za sebou – nebo ptáci sklo vůbec nevidí a vidí prostředí za ním. V obou případech letící pták narazí do skla a většinou zahyne. Kdo chce problém řešit, musí popsaným zrakovým klamům zabránit.
Pokud je nutné mít na domě či v zahradě skleněné prvky, je potřeba používat skla taková, která se nezrcadlí nebo nejsou čirá. Když už takovou smrtící past máme, je dobré alespoň sklo co nejvíce zneprůhlednit – záclona, květiny vevnitř i vně, apod. Špinavé sklo je ideální, ale ne příliš oblíbená možnost. Zrcadlení lze zabránit ještě hůře.
Na sklo je možné umístit něco, co ptáka upozorní, že neletí do volného vzduchu. Zkuste na sklo třeba pověsit nějaký obrázek, vitráž, truhlík s květinami, nebo sklo pomalovat, prostě cokoliv, co ptáka může upozornit na to, že před ním ve vzduchu něco visí, a že to tedy možná nevisí ve vzduchu, nýbrž na skleněné stěně. Pokud chcete použít samolepku se siluetou letícího dravce, pak vězte, že ptáky nezaplaší. Bude fungovat stejně, jako byste na sklo umístili jakoukoliv jinou samolepku.
Je dobré podívat se na okno ptačíma očima. Vypozorovat, na kterém místě ptáci narážejí, z kterého směru a v jaké době. Někdy jde o zrakový klam, který vzniká jen za určitých světelných či klimatických podmínek. Pak se můžete soustředit jen na konkrétní nebezpečné místo.
Ptáci nám dělají díry do tepelné izolace domu. Jak tomu zabránit?
Čím více je běžné, že si lidé izolují domy vnější polystyrenovou izolací, tím více přibývá případů, že jim tuto izolaci ničí strakapoudi. S podobným problémem, kdy strakapoudi a jejich příbuzní ničí dřevěné sruby, obložení budov, tepelné izolace, ale třeba i satelitní antény se setkáváme po celém světě poměrně často.
Přitom vůbec není jasné, proč to strakapoudi dělají. Není ani jasné, proč to dělají nejvíce v období od září do listopadu. Často ve stěně domů vydlabou i desítky otvorů, aniž by je dále nějak využívali. Snad je to proto, že zvuk při poklepání na omítku jim připomíná poklepání na skrytou dutinu stromu, ve které může být potrava? Jsou však i případy, kdy strakapoudi ve vybrané dutině nocují, třeba i celou zimu.
Neznáme-li strakapoudí motivaci, nemůžeme, bohužel, proti tomuto jejich zlozvyku úspěšně bojovat. Co také může být příčinou této záhadné ptačí činnosti:
- Ptáci zde mají přirozenou potravu (tou jsou různá vývojová stádia hmyzu žijící ve dřevě stromů),
- ptáci se domnívají, že zde mají potravu (strakapoudi, datlové a jejich příbuzní obyčejně zjišťují přítomnost potravy ve dřevě stromů poklepem – je možné, že poklep na dřevěné obložení či desku chránící polystyrenovou vrstvu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou),
- hmota, kterou ptáci ničí jim chutná (ptáci zde nemají přirozenou potravu, ale přitahují je nějak chemické látky, kterými je stavební hmota napuštěna),
- ptáci si snaží vytesat dutinu pro hnízdění (jak obyčejně činí ve kmenech stromů),
- ptáci si akusticky značí své hnízdní teritorium (tyto druhy ptáků vesměs upozorňují na svou přítomnost a své teritorium bušením do rezonujících věcí. V tomto případě platí, že čím více jsou slyšet, tím lépe pro ně. Bušení do lidských staveb, různých kandelábrů či plastových satelitních antén je pro ně tedy velice přitažlivé.),
- ptáky tato činnost baví.
Řešení výše popisovaných problémů je velice obtížné. Vzhledem k tomu, že doposud není známo, proč to ptáci dělají, není možné dát ani jednoznačný návod, jak tomu zabránit. Teprve poznáme-li příčinu, můžeme navrhnout řešení. Je velmi pravděpodobné, že se bude v různých konkrétních případech jednat o různé příčiny či jejich kombinace. Univerzální řešení problému neexistuje, pokud je nám známo, nikde ve světě. Je nutné upozornit, že všichni tito ptáci jsou zákonem chránění a jakékoliv zasahování do jejich života podléhá přísným pravidlům. Usmrcování či zraňování je trestné.
Co lze tedy dělat hned teď:
- Pokud to situace umožňuje, zamezit (mechanicky) ptákům v přístupu k ničenému objektu (to je samozřejmě možné jen zřídkakdy, ale např. soustřeďuje-li se pták pouze na jedno určité místo např. dutinku v trámu, je možné před toto místo instalovat zábranu – mřížku, síť apod.)
- Pokusit se ptáky zaplašit. Obecně platí, že by měl být strašák pohyblivý popř. i vydávat zvuky (proužky staniolu, igelitu ve větru, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru apod.). Strašák by rovněž neměl být umístěn na otevřeném prostranství, ze všech stran viditelný, doporučuje se spíše skrytější místo (v přírodě je nebezpečí pro ptáky (predátor) také skryté a takřka neviditelné).
- Nabídnout ptákům náhradní objekt:
- Hledají-li ptáci potravu, proč jim nenabídnout přístupnější, pohodlnější zdroj – pro strakapoudy je ideální kousek loje.
- Hledají-li místo k hnízdění, nabídněte jim vhodnou budku.
- Chtějí-li být hluční, co třeba umístit kus plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu?
Prosíme všechny, kdo se s podobným problémem setkali, zda by nám mohli poskytnout bližší informace a svoje zkušenosti. Čím více dat bude k dispozici, tím dříve bude tento nepříjemný problém vyřešen.
Jak přijatelným způsobem zabránit vlaštovkám nebo jiřičkám létat do výrobních a skladových hal, kde si staví hnízda, sedí pod střechou a svým trusem znehodnocují naši produkci?
Jak zabránit vlaštovkám nebo jiřičkám, aby mi nestavěly hnízda pod přečnívající částí střechy (sedlová střecha)?
- Zabránit trusu aby padal tam, kam nemá. Stačí cca 30 cm pod hnízda umístit nějakou podložku, lištu, prkno, které trus zachytí. Tuto podložku pak na konci hnízdění (či několikrát ročně) vyčistit. Výhodou je, že jiřičky, které v některých místech dost obtížně nalézají vhodná místa k hnízdění, zůstanou. Kromě radosti z blízkosti „přírody“, vás jiřičky zbaví problému s obtížným hmyzem (komáři, mouchy, …), pokud takový máte.
- Pokud tyto (a jiné) ptáky mít v halách nechcete, je nutné zamezit jim ve vstupu, tedy zaslepit příletové otvory. To je však nutné udělat až v době, kdy vlaštovky (jiřičky) vyhnízdí a odvedou mladé mimo halu (někdy až na konci srpna).
Nějakým způsobem ptáky zaplašovat prakticky vůbec není možné. Věříme, že s vlaštovkami i dalšími ptáky budete v mezích zákona i lidské slušnosti vycházet. Vězte, že vlaštovky v posledních letech ubývají velmi rychlým tempem a půjde-li to takto dál, budou za pár let na pokraji vyhubení.
Špačci mi ničí úrodu? Co mám dělat?
V prvé řadě záleží na tom, o jakou úrodu se jedná. Nejčastěji bývají problémy se špačky na vinicích. Proto jsme se obrátili na naše pálavské Centrum ekologické výchovy v Mikulově. Z jihomoravské zkušenosti nám Dr. Chytil radí:
- Jedná-li se o rozsáhlou, velkoplošnou vinici, vyplatí se nejlépe mít hlídače (např. brigádníka) během období špaččích náletů.
- Pokud máte malý vinohrad, je nejlepší nad ním v tomto období roztáhnout síť.
Co dělat, když ptáci nalétávají na lidi, kočky,… ?
Pokud na vás ptáci nalétávají, znamená to, že někde blízko mají hnízdo nebo čerstvě vyvedená mláďata. To je běžné chování, kterým se snaží zastrašit nepřítele. Rozhodně se nemusíte bát, že by zaútočili. Z toho samého důvodu nalétávají např. na kočku. Nemějte obavu, během několika dní či týdnů ptáci vyhnízdí, mláďata si odvedou a případné nalétávání přestane.
Co dělat, když se mi přes zimu na chalupě usídlila kuna? Jak ji přimět k vystěhování?
Může se to stát nejen v zimě a nejen na chalupě. Kuny dnes bydlí na půdách mnoha činžáků třeba i uprostřed Prahy. Opět je dobré si ujasnit, zda se skutečně chci kuny zbavit, protože tam, kde je kuna, nejsou myši ani potkani. Pokud takového nájemníka nechceme, pak, tak jako v mnoha jiných případech, je nejuniverzálnější radou celý objekt kuně znepřístupnit – tedy zaslepit všechny otvory, kterými může do domu vniknout. Dělejte to až poté, co se přesvědčíte, že kuna a zejména její mláďata v objektu nejsou! (Pozor! Kuna umí bez problému vyšplhat i po hladké kolmé zdi!)
V mnoha stavbách toto řešení možné není. Pak nezbývá než kunu přesvědčit, ať se sama odstěhuje. Někdy fungují jednoduché babské rady, jako třeba zapudit jí silnou voňavkou či rozsypanými lidskými vlasy (dostatek lze získat v kadeřnictví).
Velmi dobře však zabírají i výdobytky moderní techniky např. elektronické či ultrazvukové odpuzovače. Dnes je jich na trhu za cenu cca 1000 Kč k dostání velmi mnoho typů. Pokud však v domě bydlíme, tyto výrobky nedoporučujeme. Pípání sice není slyšet, ale bolí nás z něho hlava zřejmě úplně stejně, jako tu kunu. I proto dáváme přednost ekologickému boji.
Kuna se bojí velkých kočkovitých šelem. Údajně skutečně funguje, když v místě, kde se vyskytuje, rozmístíme pár kousků trusu rysa, tygra, lva či jiné velké kočky. Jen se, prosím, při návštěvě zoologické zahrady či stanice pro handicapované živočichy nesnažte onen trus z příslušného výběhu vyšťourat sami, je to dost nebezpečné. Požádejte ošetřovatele, už jsou na to zvyklí.
Jakými metodami je možné zbavit zahradu krtka? Které jsou nejúčinnější? Na co dát pozor?
Nejúčinnější metodou boje proti krtkům je pořízení si kočky. Pak už můžeme jen řešit problém, jak se zbavit koťat. Kastrované kočky či kocouři krtky údajně hubí mnohem méně. Ale hubí. Rozhodně je tento boj účinnější než zakupování elektronických krtkoplašů (zvyknou si) či používání různých chemikálií (otrávíte si půdu a krtek se odstěhuje pár metrů stranou).
Částečně fungují různé mechanické plašiče – PET láhve či plechovky na tyčce apod. Ale fungují jen, když fouká vítr.
Co mám dělat, když mi na chalupě přezimují netopýři?
Opět platí, že s netopýry v domě se můžete setkat nejenom na chatě a nejenom v zimě. Netopýři si často pletou lidská obydlí s přírodními dutinami, ve kterých se skrývali od pradávna. Než se rozhodnete podniknout proti netopýrům nějaké kroky, měli byste vědět, že jde o příjemné a společenské tvory, kteří nijak nemohou člověku ublížit. A jejich blízkost například znamená konec problémů s dotěrnými komáry.
Pokud se nechcete smířit s takovými spolubydlícími, prosím, vždy volejte odborníky, např. z Českého svazu ochránců přírody. Netopýři jsou dnes vzácní a ohrožení živočichové, kteří jsou velmi citliví na jakoukoliv manipulaci či změnu prostředí. Lze se jich zbavit tak, aby neutrpěli žádnou škodu, ale je to obtížné. Pro jakýkoliv zásah do jejich prostředí je nutné mít výjimku ze zákona. Bez ní je manipulace s netopýry trestná. Velké množství informací o netopýrech a jejich životním cyklu se můžete dozvědět na stránkách ZO ČSOP Nyctalus.
Jak se zbavit slimáků?
Jediná účinná metoda je ruční sběr a následné usmrcení vřící vodou, octem či solí. Protože přes den slimáci vyhledávají temné vlhké úkryty, doporučujeme rozmístit na zahrádkách na zem prkna či jiné ploché předměty a ukryté slimáky pod nimi pravidelně sbírat. Jinak je možné je sbírat jen v pozdních nočních hodinách, kdy úkryty opouštějí. Údajně je lze také nalákat do zakopaných nádob s pivem.
V Rakousku slimáky likvidují pomocí tzv. obecního kačera. Kachna plemene „indický běžec“ totiž jako jedno z mála zvířat tyto slimáky zabíjí. Takového obecního kačera si prostě sousedé mezi sebou podle předem vypsaného itineráře na několik dní půjčí, starají se o něj a kačer jim za to likviduje slimáky na zahrádce.
Určitě má smysl nechat alespoň kousek zahrady „přírodě“ tak, aby zde mohl žít ježek, ropucha či obyčejní brouci střevlíci. Ti všichni totiž slimáky také likvidují. Více informací na toto téma poskytuje Český svaz ochránců přírody na stránkách projektu Živá zahrada.
Máte na zahradě zmiji a obáváte se jí?
Zmije patří mezi zvláště chráněné druhy a to do kategorie kriticky ohrožený druh. Jakákoliv manipulace s tímto zvířetem vyžaduje výjimku ze zákona o ochraně přírody. Je velmi plachá a kontaktu s člověkem se většinou vyhýbá. Pokud se zmije u vás vyskytuje opravdu často, můžete zkusit oslovit pracovníky záchranné stanice o jejím případném odchytu a přenesení do nového prostředí. Je však třeba zmínit, že pokud u vás na zahradě mají zmije dobré podmínky a hadi zde žijí, tak ani případný odchyt by nepomohl. Je velice pravděpodobné, že dříve či později se zde objeví jiný had. Na závěr však ještě upozorňujeme, že v drtivé většině nám nahlášených zmijí na zahradě, se ukázalo, že se o zmiji nejednalo, šlo většinou o neškodnou užovku hladkou.
Další dotazy
Nalezli jste místo hromadného úhynu čmeláků?
Nalezli jste pod lípou velké množství uhynulých čmeláků a nevíte co se stalo? Je to tak, že v některých letech dochází k hromadným úhynům tohoto hmyzu v blízkosti dvou druhů exotických (běžně však vysazovaných), ale někdy i u našich domácích lip či jiných druhů dřevin. Stává se to jen za určitých okolností a lípy „za to nemohou“. Jde o to, že v době kvetení těchto lip v přírodě není mnoho kvetoucích rostlin, které by sloužily čmelákům za potravu. Čmeláci se proto ve velkém množství stahují k těmto lípám. Ty nejsou jedovaté, ale jejich nektar neobsahuje dostatek živin. Čmeláci ho konzumují, ale přitom na nich zahynou hladem. Zahynuli by zřejmě stejně, i kdyby tyto lípy nebyly, ale nikdo by si toho nevšiml, protože by se nekoncentrovali na jednom místě. Nemá tedy smysl lípy likvidovat. Pomohlo by v okolí vysadit nějaké rostliny, které kvetou ve stejné době, ale potravu čmelákům poskytují. Částečně pomůže, když rozmícháte cukr/med s vodou a silně koncentrovaný roztok dáte v nějaké ploché misce/talířku pod lípu. Alespoň někteří čmeláci z toho získají potřebnou energii. Na druhou stranu, můžeme to chápat tak, že masový letní úhyn čmeláků je přirozená věc.
Nalezl jsem živého či mrtvého ptáka s ornitologickým kroužkem, mám toto někam ohlásit?
Ano, v takovém případě je vhodné kontaktovat kroužkovací stanici Národního muzea. Při nálezu kroužkovaného ptáka (nebo pouze nohy s kroužkem, popř. samotného kroužku) je třeba především zcela přesně zapsat identifikační číslo kroužku (případně je možné celý kroužek narovnat na plocho a přilepit na dopis) a dále uvést všechny důležité údaje: datum nálezu, místo nálezu, okolnosti nálezu (zda byl pták nalezen mrtev, střelen, zabit o dráty, usmrcen dopravním prostředkem atp.), případně o který druh ptáka šlo. Nezapomeňte prosím uvést Vaši adresu pro možnost podání písemné zprávy s údaji o nalezeném ptáku. Kontakt na stanice je: .
V poslední době ornitologové stále častěji používají i tzv. barevné, neboli odečítací kroužky. Tedy kroužky, jejichž kód lze přečíst například dalekohledem bez nutnosti odchycení jedince, resp. bez nutnosti mít kroužek fyzicky u sebe. I k hlášení těchto kroužků prosíme využívejte výše uvedený email Kroužkovací stanice. Do hlášení nezapomeňte uvést bližší okolnosti pozorování, tj. datum, místo, druh a případně další podrobnosti. Pozor na chovatelské kroužky! Zatímco ornitologické kroužky jsou vždy rozvíratelné, chovatelské kroužky jsou celistvé válečky s ražbou ven, některé jsou potaženy umělou hmotou. Evidenci těchto kroužků kroužkovací stanice nevede.
Nalezl jsem exotického ptáka (např. papouška) s kroužkem s číslem CZ 4214 8240. Kam to mám nahlásit?
Kroužek s označením CZ a číslem znamená, že se jedná o chovatelský kroužek. Bohužel nějaká centrální evidence těchto kroužků neexistuje. Můžeme doporučit nahlásit to na web: www.psidetektiv.cz/ztraceni-ptaci/ Jinak při nálezu exotického zvířete obecně je vhodné informovat místní obecní/městský úřad, který by měl péči o takového živočicha zařídit. V Praze je možné kontaktovat v takovém případě i městskou policii. V případě holuba s kroužkem je možné záznam zadat na: www.postovniholub.cz.
Nalezl jsem vzácnou rostlinu nebo živočicha. Mám to někam hlásit?
Informace o výskytu nějakého druhu (ať již vzácného nebo běžného) určitě můžete nahlásit do Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravuje státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Informace jsou pak využívány pracovníky státní ochrany přírody. Pro tyto účely byla vytvořena aplikace Biolog pro chytré mobilní telefony. Její nainstalování umožňuje celkem pohodlné zadávání zajímavých nebo i obyčejných pozorování v přírodě. Aplikaci je možné zdarma nahrát na adrese: biolog.nature.cz Svá pozorování pak můžete sdílet i s odborníky a zároveň tak pomáhat v ochraně přírody. Na těchto stránkách je možné zaznamenat nález i přímo bez mobilního telefonu.
Potřebuji odborný posudek. Na koho se mám obrátit?
Seznam autorizovaných osob pro účely posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na webu Ministerstva životního prostředí
https://www.mzp.cz/cz/seznam_autorizovanych_osob
Seznam osob odborně způsobilých pro posuzování budov z hlediska výskytu chráněných druhů živočichů pro potřeby dotačních titulů (OPŽP, IROP a Nová zelená úsporám) na webu České společnosti pro ochranu netopýrů.